Balt – dobrodružství za humny

Baltské moře – drsné, tajemné, daleké i blízké, ale hlavně neprávem opomíjené (Obr. 1). Pokud vám už po létě nezbyl budget na návštěvu jižních destinací a chcete prozkoumat opravdu zajímavý podvodní svět a nebojíte se studenější vody, myslím, že se vám vody Baltu budou moc líbit.

Největší zajímavostí pro nás biology a milovníky moře je to, že Baltské moře je moře vlastně tak napůl…respektive jedná se o brakickou vodu, přičemž na západě, kde je Dánskými úžinami propojeno se Severním mořem, jsou podmínky opravdu mořské, směrem na sever do Botnického zálivu a také na východ do Finského zálivu salinita klesá a charakter se mění spíše na sladkovodní. Někde na pomezí se ale dějí opravdu zajímavé věci. Jak ukazuje obrázek níže, při šnorchlování můžete narazit na bizarní fenomény typu „štika v chaluhách“ (Obr.2). Mořské řasy a trávy zasahují díky adaptacím i do, na jejich poměry, velmi sladkovodních regionů – proto se zde potkávají s organismy, které byste očekávali spíše v nějakém vnitrozemském jezeře nebo řece. Baltské moře totiž vlivem dob ledových v historii čas od času takovým jezerem bylo (kdo by chtěl znát tento příběh blíže, nechť zcheckne odkazy níže).

Kromě takto zajímavých setkání skýtá Balt také tajemné potopené vraky, odkazující na bohatou námořní historii regionu. Díky nízké salinitě a také omezené okysličenosti vody zde není příliš rozšířena šášeň vodní (Teredo navalis), mořský mlž, který s oblibou hoduje na dřevěném povrchu lodí. Z toho důvodu se mnoho Baltských vraků zachovalo téměř v původní podobě a stávají se vyhledávaným cílem potápěčských výprav.

Kdo by měl dost tajemna vraků, může se vrátit zpět na pevninu, na poloostrov Hel. Zde se potkáte s tuleněm kuželozubým (Halichoerus grypus) (Obr.2). Tento poloostrov vznikl působením mořských proudů a větru na lehký a sypký sediment – vzniklý útvar se v geomorfologii nazývá kosa.

Baltské moře se ale jako mnoho jiných vodních útvarů světa potýká s problémem eutrofizace, která dále způsobuje rozsáhlé květy sinic. Sinice mimo jiné zamezují průniku světla do hlubších vrstev a mořská vegetace, neschopna fotosyntézy, odumírá. Vegetace poskytuje potravu, ale i příbytek mnohým živočichům, jistě si tedy dokážeme představit, jak tato ztráta ovlivňuje celý ekosystém. V současné době jsou takzvané death-zones realitou mnoha regionů Baltského moře.

Naštěstí ale existují iniciativy jako HELCOM, John Nurminen Foundation, Baltic Sea Action Plan a mnohé další, které pomáhají nejen mírnit důsledky degradace ekosystému, ale také jim předcházet. Ztráta biodiverzity, zhoršení kvality životního prostředí a nemalé ekonomické škody budou snad dostatečným důvodem pro zájem o tuto problematiku mezi zainteresovanými, ale i širokou veřejností. Věřím, že jejich snahy nepřijdou vniveč.

Slovník pojmů:

• brakická voda – voda, která má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou
• salinita – podíl rozpuštěných minerálů (solí) v roztoku
• eutrofizace – přirozený nebo antropogenní proces obohacení vodního ekosystému živinami, zejména fosforem a dusíkem
• death-zones – zóny, kde téměř nejsou přítomny organismy v důsledku nedostatku kyslíku

Zdroje:

Historie vzniku Blatského moře: Björck, S. (2008). The late Quaternary development of the Baltic Sea basin. 

Obr.1: https://itameri.fi/en/nature-and-how-it-changes/characteristics-of-water/hydrology/

Obr.2: https://www.wwf.se/hav-och-fiske/ostersjon/unikt-innanhav/

Obr.3: https://www.wwf.se/hav-och-fiske/ostersjon/unikt-innanhav/